Narovnejte se a dejte si ruce do bábovičky!
Málokdo se rád fotí. Možná u některých lidí může mít tahle nechuť zdroj právě ve školním focení, kdy se na povel museli všichni postavit na určeném místě do řady, natočit se podle instrukcí a vykouzlit křečovitý úsměv. Nikoho nezajímalo, že se vám právě na nose vyrazil červený pupínek nebo vám focení zapomněli připomenout a vy máte na sobě otahané oblečení po starším sourozenci. Hlavně šup, šup, je málo času, musí to odsejpat.
Myslím, že focení je hodně osobní záležitost. Netrpím nějakou přecitlivělostí, ale fotografovaný člověk by se měl cítit pokud možno dobře. Když se já dnes dívám na svoje školní fotky, vidím ztrápený obličej a vytažená ramínka, což ve mě vyvolává spíše sklíčenost než nějakou příjemnou nostalgii. Zároveň souhlasím s tím, že je pěkné si vzpomínky na školní léta uchovat.
Proto mě velmi těší, že malá soukromá základní škola Pivoňka působící v odlehlé vsi na severním Plzeňsku, kterou navštěvuje moje dcera a já zde učím na druhém stupni, má k focení jiný přístup. Což ostatně odráží celou atmosféru školy, která je k dětem přátelská a kombinuje v sobě různé alternativní prvky vzdělávání. Nejsem tedy fotograf, ale myslím, že klíčové je mít dostatek času, empatického fotografa a pokud možno hezké prostředí. Pak si na fotkách můžete prohlížet uvolněné a přirozené obličeje, a je vám jasné, že i za mnoho let budou tyto fotografie vypovídat o jednotlivých osobnostech vašich spolužáků tak, jak si je pamatujete.
Můj syn je druhým rokem na osmiletém gymnáziu, protože v době, kdy měl jít do šesté třídy, neměla Pivoňka ještě druhý stupeň. Odcházel z ní nerad. V podivné atmosféře covidové pandemie složil několikrát odložené přijímací zkoušky a pak se poměrně dlouho sžíval s klasickým pojetím vzdělávání, protože byl zvyklý na jiný způsob. Často si o tom doma povídáme a hodnotíme, v čem se jaké přístupy liší, čemu to může prospívat nebo naopak škodit. Zajímá mne při těchto diskusích také atmosféra jeho současné školy a třídy. Proto mne zaujalo i vyprávění o tom, jak proběhlo jejich třídní focení před několika málo týdny.
Na úvod je třeba poznamenat, že můj syn je z kluků ve třídě nejmenší, což je u něj samozřejmě zdrojem občas větší, občas menší, frustrace. Právě z důvodu jeho nevelkého vzrůstu si ho fotograf nadirigoval mezi holky do první řady sedících žáků a pak přišla jeho památná věta: "Když už máte to štěstí, že sedíte vepředu, tak se narovnejte a dejte si ruce do bábovičky!" Názorně pak propletené ruce umístěné do klína ukázal.
No, jeho výraz na fotce je zcela odpovídající tomuto kontextu. Na druhou stranu, kdyby tahle věta nezazněla, tak jsem tento článek nenapsala. Vedle fotky mu tedy nejspíš vlepím do alba i můj esejistický příspěvek. A budu doufat, že postupem času se atmosféra našich škol bude měnit spolu s pochopením toho, že školy jsou zde přece pro děti a děti jsou taky lidi a mají nárok na hezké vzpomínky na jejich školní léta.
Tereza Květoňová
Jak přežít venkov - čtení na pokračování: Kohout na útěku
Slepice jsme si na mlýn pořídili za covidu. Byla to prozřetelná investice. Vajíčka za těch pár let zdražila více než dvojnásobně. Kohouty jsme měli za tu dobu celkem tři.
Tereza Květoňová
Jak přežít venkov - čtení na pokračování: Kolo
Bydlení na venkově má nespornou výhodu pro vášnivé cyklisty, co se rádi kochají krajinou. Nemusíte se harcovat nikam mimo město, prostě nasednete na kolo a už se v ní projíždíte.
Tereza Květoňová
Povolební uspořádání vyvolávají emoce nejen ve velkých městech
V naší malé vesnici, která čítá jen něco málo přes sto stálých obyvatel, bylo už několik let, co se vedení obce týče, poněkud zatuchlo. Rozhodli jsme se proto s několika dalšími nespokojenými sestavit kandidátku. Co to přineslo?
Tereza Květoňová
Kdo šetří nebude mít za tři, ale přežije zimu
Léto se nám nemilosrdně nachýlilo ke konci, loučí se s námi chladně, a tak mnozí již museli začít topit. A debaty o nadcházející topné sezóně, která se nám zaryje hluboko do peněženek, jsou tak častým námětem hovorů.
Tereza Květoňová
Pani, já se vám teda divim, že tomu Fialovi věříte!
Pan premiér pronesl k lidu mimořádný projev a reakce politiků a komentátorů na sebe nenechaly čekat, je jich plný internet. A jeho slova řeší zhusta i obyčejný lid.
Tereza Květoňová
"Internet kdekoliv" není úplnou samozřejmostí
Poštěstilo se nám, že žijeme na samotě u lesa. Přírody si užíváme i přes týden, protože s mužem oba pracujeme z domova. Vyžaduje to ale být online, což je v určitých lokalitách problém, i když mapa pokrytí se ementálu už nepodobá.
Tereza Květoňová
Mičurinové všech zemí spojte se!
O generaci mladším už asi tato parafráze slavného komunistického sloganu nic neřekne. Nicméně český fenomén mičurinství alias schopnosti vypěstovat svépomocí takřka cokoliv a kdekoliv se teď může docela hodit.
Tereza Květoňová
Plynem topit či netopit, toť otázka
V rodném domě mého muže, ve kterém máme několik nájemních bytů, jsme minulý rok v létě vyměnili starý plynový kotel za zbrusu nový. A ten, jako kdyby slyšel Putinovy výhrůžky o uzavření kohoutků, přestal minulý týden topit.
Tereza Květoňová
Zn: "hledá se lepší život" aneb o jedné ukrajinské rodině v Čechách
Strávit několik týdnů v provizorním ubytováním je úplně jiná disciplína než si obstarat vyhovující bydlení a zařadit se v Česku do pracovního procesu.
Tereza Květoňová
Lidi jako my
Před asi čtrnácti dny jsme v bytě po mé tchýni ubytovali ukrajinskou rodinu. Jsou z Kyjeva. Mají dvě malé holčičky, dva a tři roky, a přišli se dvěma igelitkami, jestli se tak dá říkat modrým sáčkům na odpadky.
Tereza Květoňová
O zdražování aneb co dělat, když nechcete prodávat vajíčko za pět korun
Je to naprosto evidentní, všechno se zdražuje a to velmi razantně. Vidí to dokonce i někdo jako já, kdo ceny dosud nijak detailně nezkoumal. Dražší je jídlo, nafta, semínka, náplasti, dřevěné palubky, beton i krmivo pro zvířata.
Tereza Květoňová
Výdrž je důležitější než vzplanutí
Je moc potěšující vidět, jaká se mezi námi vzedmula vlna solidarity s Ukrajinou. Je však naivní si myslet, že za všechnu pomoc přijde poděkování. Pomáhat bychom měli především z přesvědčení a ne proto, že očekáváme vděk.
Tereza Květoňová
Děti, válka a holubice míru
Na Ukrajině umírají i děti, to je beze vší pochybnosti. Jen nevíme, kolik jich už putinovské běsnění zaplatilo životem. Naše děti se pak v přímém přenosu dozvídají, co to je válka, ale pochopit ji nedokážou.
Tereza Květoňová
"Přemaluj si to sám, když ti to tak vadí", pravil zastupitel
Přístup k čerstvým dezinformacím má dnes každý majitel internetu. A konzumentů těchto zpráv bude vždycky dost. Nejen ve městě, ale i na vesnici. A jak se to projevilo u nás?
Tereza Květoňová
Kdo chce pomoci, cestu jak si vždycky najde
Pomáhat Ukrajině zasažené válkou lze různě, od posílání peněz, darování potřebných věcí pro uprchlíky, nabídkou ubytování či věnování svého času pro nepatrné přispění v informační válce. Vše se počítá.
Tereza Květoňová
Venkov se hlásí aneb jak to máme teď u nás na vsi
Co se děje na české vsi, když kousek od nás zuří válka? Střípky drobných událostí na pozadí velkých dějin.
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2821x